pondělí 30. dubna 2018

.../63/

Je pondělí a mám chvilku pro sebe...
Mladí jeli s dětmi lanovkou / hlavně kvůli O. / na Větruši. Já vařím a pan Há odpočívá....
Poslední 3 dny hektické, doma, na domku...padla poslední "historická" kolna...a je teplo a vlastně léto....hihihi.

Potom na chvíli k prababičce....a zase zpět k nám a zase do města.....


A každý den koupání, krmení dravé zvěře, postupné ukládání a usínání.....
Je toho moc a musí se na nás pomalu.....
Hlavně na pana Há.....
Jdu vařit.
Trochu se to kalí, tak jsem zvědavá na odpoledne.

Hezký den všem.
A pěkné čarodějnice.....

čtvrtek 26. dubna 2018

.../62/

A včera se to zlomilo.....
To letní počasí se změnilo v jarní deštivé...V úterý u nás bylo několik bouřek, včera prudký pokles tlaku, který si "vychutnal" pan Há. Ale už je líp.
Maminka už je od pondělka doma, už jsme tam byli s léky, které napoprvé v lékárně neměli.
Dneska od rána mraky sem tam, na východě i západě. Ale pěkně se zazelenalo, už není vidět příjezd na Emergency  nemocnice, hihihi.

     západ....
...východ

Včera přišel balíček s bodýčkem pro malou S.
A že tedy mají spoustu pěkných věcí....a pěkně zabalené.


Peru, vařím - dneska udělám květákové placičky, včera mě inspirovala dcera....půjdu na nákup....
Prostě čtvrtek.
Snad nezmoknu /moc/.

Hezký den všem.

pondělí 23. dubna 2018

.../61/

Pracovní dny na domku jsou za námi. Bylo teplo, takže spousta větrání, praní prádla a dek, úklidu, kontroly potřebných věcí na pobyt, trocha zahrady a příprava na bourání poslední dřevěné kůlny na dvoře. Ale na to potřebujeme pomocníky, asi příští víkend budou.....
Starý kamenný dům potřebuje hodně větrání. Jeho nevýhodou je, že to dlouho trvá, než jeho zdi po zimě vyschnou...Ale zase je v něm v parném létě chládek.
Potřebovalo by to, aby zapršelo, hlína je suchá a tvrdá. Prý má, to by bylo pěkné.


Tak...Jdu se chvíli věnovat domácnosti.

Hezký den všem.

čtvrtek 19. dubna 2018

.../60/

Léto v dubnu pokračuje.
Dopoledne jsem byla u kadeřnice. Přesídlila na nové pracoviště / její????/, ale cestu tam mám stejně dlouhou. Jen na opačný konec města. Takže krásy Bukova.
Tady jsem bydlela na svobodárně nemocnice po nástupu do zaměstnání. Dokonce jsem vystupovala na stejné zastávce.
Kdysi jsme to tu s panem Há měli prošlapané každou ulicí,.Chodili jsme tudy za sestrou nebo za  bratrem pana Há. Bohužel tu už oba nejsou....

Pěkně "obsypaný" panelák.


Jeden z mála rodinných domků v této části, nezvykle pěkně velká zahrada. Domek je po rekonstrukci a vždycky se mi moc líbil. V dáli Střížovický vrch, nějak ho nešlo vyfotit, pořád mi v obraze něco překáželo.


Všude čisto, uklizeno. Cestou od kadeřnice jsem se zastavila v Kauflandu pro bylinky v květináčích a muškáty na domek. A pak autobusem 5 zastávek domů.  Je to malinko dál, o jednu zastávku, než dříve.. Ale to mi nevadí, nikdy nikam nespěchám. Jo a ještě jedna věc. To kadeřnictví je přesně tam, kde býval před 6 /cca/ lety obchůdek s látkami, odtud mám i šicí stroj, a pořádali se tu i první kurzy patchworku. Tam jsem chodila....
Dneska jdeme s panem Há za maminkou do nemocnice, zítra po obědě už si pro ní sestra se švagrem přijedou a bude zase šťastně DOMA.

jdu jí nachystat jahody do misky a jogurt. Pak půjdeme.

Hezký den všem.

středa 18. dubna 2018

.../59/

Cestou z nemocnice od maminky jsem si před domem utrhla pár kvítků....


Je to rozmazané, ale na druhé fotce byl detail fotky s mým zetěm, asi by nechtěl být zveřejněn...i když občas se to i podaří, hihi.
Zato je pěkně vidět vzorek látky i háčkování.

Hezký den všem.....

...moje 13.komnata....

Venku je krásně, sluníčko svítí o 106, já mám za sebou dvě noci, kdy jsem byla ráda za každé nové ráno.....Suchost a zahleněnost v dýchacích cestách vede k dušnosti a ta k děsivým snům se stejně děsivým probuzením, kdy to musím "rozchodit" po bytě a nadýchat se studeného vzduchu u otevřeného okna...a voda, voda, voda a výplachy všech dutin....Bože, někdy toho mám plné zuby...

Bude to skoro 30 let, co mi moji lékaři potvrdili záludnou, plíživou nemoc  Sjögrenův syndrom. Naučila jsem se s ní žít, ale je to čím dál tím víc složitější....
Jaro, pučení nových lístků na stromech, všude pyl a prach...To není nic pro moje supersuché sliznice, kdy jen vyjít z domu bez láhve vody je smrtící a únavná záležitost....Každou chvíli pár doušků na svlažení pocitů v suché puse...jako na poušti... Naučila jsem se s tím žít....Na oči sluneční brýle, i když není tolik slunce, abych nemusela cestu jít se skoro zavřenýma očima...A to jsou jen dvě "viditelné" věci. O těch ostatních mlčím, i když jsem už o tři orgány, které přestaly sloužit, lehčí...
No, lehčí. Jsem teď o pořádný kus těžší než v produktivním mladém věku..To mě vysílila třeba jen cesta bez vody z práce domů, pěšky do kopečku, kdy už jsem si říkala, proč já ??? Ale přežila jsem to. Zatím....hihihi.
Nenajím se, aniž bych nemusela každé druhé sousto zapíjet vodou. Aby se dostalo, kam má....Všechny chutě spláchnu vodou....Chleba s máslem musí mít pořádnou "klouzající" vrstvu...jinak bych mohla doopravdy jíst jen suchý chleba s vodou...A další a další "maličkosti"...vysoká teplota vzduchu v létě, spalující suchost při popoběhnutí. Nejlíp je mi v dešti a mrazu...ale v jasné zimě krok bez slunečních brýlí znamená bílou slepotu. Takže si nevyberu....
Není to vůbec jednoduché, není to na člověku vidět a každý si říká....ta nadělá....Nenadělám, už jsem si za ta léta zvykla. Neuroním slzu lítosti, protože je nemám a hned mi oči zrudnou a dostávám dýchavičný záchvat. Snažím se neplakat....
Dneska jsem se, po dlouhé době, dívala , jestli se nezměnila léčba...po letech....nezměnila. Kapky do očí, voda do pusy a ty ostatní problémy podružně...na bolest kloubů analgetika, na střeva projímadla nebo čaje, a pomalu si zvykat na to, že některé potřebné orgány pomalu odcházejí...ve své činnosti.
Všechny mé problémy nakonec směřují k diagnoze ..vždyť máte autoimunní onemocnění...smrt poloviny potřebných dobře vytvořených destiček čímsi ve mně samé....zvýšení jaterních testů / momentálně OK../, asi i ta moje "alergie smrkací, kýchací", prostě jeden základ a musím si rychle připomínat, že bude hůř....Ale jsem optimistka, žiju, miluju, šiju, pletu, háčkuju, čtu, sleduji, zahradničím atd. atd. Jako každý/á/. Jen je to někdy složitější....ale To lepší ještě bude......

Jsem na tom obdobně jako tato mladá žena, jak vidět, nejsem sama....držím palce ....

https://ona.idnes.cz/muj-boj-s-nemoci-sjogrenuv-syndrom-dt5-/zdravi.aspx?c=A160317_130556_zdravi_pet

                                                                A dost !
                                                      Optimističtější den všem....a co nejvíc zdraví.....




úterý 17. dubna 2018

.../58/

Jako v jiném světě jsem se dneska probudila....sluníčko a zpěv ptáků.
Dneska jen jediná fotka, ještě nezačištěná čepička pro S. a knížka, kterou začínám číst.



https://www.databazeknih.cz/knihy/mizejici-rok-357435

Už jsem dlouho nedoporučovala žádný film. Ale jeden setřu...Promiňte všichni, kdo jste filmem nadšení. Mluvím o filmu Prezident Blaník. Něco tak vulgárního jsem dlouho neviděla, po půlce jsem to v TV přepnula jinam....Jestli takhle mluví všichni ti politici ???? nebo to byla jen satira ???? Na hospodské kecaly a rejpaly ??? Nepochopila jsem smysl. Docela mě to uráželo...To je můj osobní názor, je demokracie, že.....

Dneska měním plán na den. Jdu za maminkou, moje setra mi volala, že ze zdravotních důvodů oni nemůžou....Tak oželím setkání s bývalými kolegyněmi, uvidíme se za měsíc. Jdu radši za ní....

Mám připravenou látku i střih na čepičku Sunbonnet, tak se na to , možná vrhnu. Vařit budu květákovou rýži a vezmu ochutnat pár lžic i mamince.
Jinak nic jiného neplánuji. Koupila jsem několik střihů od www.prosikulky.cz, tak budeme mít s dcerou co dělat. Až přijedou, za pár na pár dní, hihihi.

                                                                 Jdu.....

                                                          Hezký den všem.


pondělí 16. dubna 2018

...když

mají dva kluci spolu svoje vlastní děti...

Sleduji je už delší dobu na Instagramu a teď mají i na You Tube  svoje příspěvky Dva tátové.
Jsem z nich dost nadšená, pro jejich energii, lásku k jejich dětem i vtip, se kterým všechno prezentují.
Dneska jsem otevřela zkušenosti táty Michala s vyrážkami. Poučila jsem se, i pobavila.


A někdy je tam jen táta David, často oba spolu.

Chvíli jsem váhala to sem dát, ale...Proč ne, protože on zve na návštěvy u nich.....Oni zvou, jsem měla napsat.
Já jen, že znám spoustu "chytrých", co si hned MUSÍ smočit pysk a napsat jim něco pěkně hnusného, prostě "moralisti" apod. hnusáci.... Znáte to i u jiných. Například jsem na Instagramu sledovala Agátu H.P.  nebo třeba přítelkyni hokejisty Frolíka /..../, těm nikdo nenechá nic zadarmo a ty stovky negativních komentářů jsou fakt hustý... Ženy, většinou, chlapa jsem nikdy neviděla v odesílateli, pokud nejsou ukrytí pod ANONYMEM.... A nemusí to být ani nikdo známý,  natož dva tatínci....stačí, když mají jiný názor než ONY ženy a muži. Sorry.
Sledovala jsem jejich připojení na streamTV, odpovídali na dotazy v přímém přenosu a ty dotazy byly všelijaké....žádnému se nevyhnuli. Jsou to jedničky....





                                                    Hezký den rodičům všem.....😁😁😁

.../57/

A začal nový týden. Jak jinak, než pořádným deštěm, ale je to fajn a navíc i velká potřeba. Taky se všechno zazelenalo. Proto ta alergie.....

Vždycky, když fotím z obýváku nějakou podnební změnu nebo oblaka...., vzpomenu si na na jeden blog  k.lara, který mne zaujal. Jednak je "olomoucký" a potom, jeden rok fotila z okna každý měsíc ve stejnou dobu pohled na park a stromy před domem a bylo to jako kalendář. Ty změny, které dělá příroda během ročních období. Teď už moc nepíše, vrátila se po mateřské...pardon, rodičovské.... dovolené do práce a život jí natolik zaměstnává.....že asi není čas a já to chápu. Ale, bylo to moc pěkné.

Tak to tu vypadá dneska....hory někde v mlze, Milešovka v kousku "díry" taky v mlze a rychle se zelenající stromy.


Moje místečko na sedačce, zavalené drobnostmi. pokus o duhovou čepičku, rozpletený svetřík, háčkovaná dečka, papíry na poznámky. Tablet se nabíjí, čtečku uzmul pan Há a dal se do čtení....a v pěkném fofru. Pořád mu vybírám něco nového....Alespoň nepospává s voličem u TV, že.


Odpoledne jdu za maminkou do špitálu a pak už  zase bude večer...A zítra uvidím, měla bych jít na sraz důchodek, ale nevím, co se bude dít s mamkou....
Jdu si číst blogy a poslat "vtipný" mail zeťovi, dneska je mu 35......
A zavolat mu.

Hezký, byť mokrý, den všem.


sobota 14. dubna 2018

.../56/

A je tu sobota. Cesta na domek se odkládá na zítra, od včerejšího odpoledne tu pršelo až do před chvilky. Včera byla veliká bouřka, ale řádila spíš směrem Litoměřice, Děčín a tak. U nás jen okrajově, ale stačilo to na pěkné promoknutí cestou z nemocnice.
Před chvilkou vyšlo z pod mraků slunce...ale vidím další mraky....Je tu vody zapotřebí, země je pěkně vyschlá.

Pěkný horizont, Milešovka, Lovoš. V dáli vpravo další České středohoří. Za pár dní, až se olistí bříza, nebudou od nás vidět.


Pěkné louže se pomalu odpařují, uvidíme, jaké nás čeká počasí dál.
 Zvolna nosíme do auta věci na domek, je to v pohodě, pan Há potřebuje každý den procházku, tak spojuje příjemné s užitečným. Já zase chodím k babi a po jiných nákupech než jídlo....Pan Há se včera smál, že je už jako já, jde nakoupit 5 věcí a přinese jich 18....Ale konzultuje to se mnou mobilem....hihihi.
Dneska budu dělat k obědu květákovou rýži, jemu s bramborem, mísu ledového salátu...Část rozsekaného květáku dám zase do mrazáku. Už mám takhle brokolici, na den, kdy nevím co....uvařit.

Mám nachystány dvě věci na šití, tak to budu asi šít a taky dneska si odpočinu, protože ta alergie mě zmáhá.
Jdu.....

Hezký den všem.

pátek 13. dubna 2018

...pátek 13tého.....

Dneska byla těžká noc. Než jsem se ráno pochlapila, uklidila hromady použitých papírových kapesníků, radši jsem si sedla k počítači, abych si udělala radost ze života. Pročetla oblíbené blogy a dělala další hromádku kapesníků.....
Já vím, to přejde, ale je to hrozné, momentálně.....
Tak si dělám radost a pouštím si svou oblíbenou hudbu......





Jak krásné....
A ještě tohle...













Taky měl Michael bolest, druhé dítě bylo moc nemocné, ale snad už je to v pořádku.....
 A dost.....


Venku nic moc. Obloha temní, fouká víc a víc a ochladilo se. Proti včerejšku. Ale zase se začalo zelenat. Kdyby to té zahřáté země zapršelo, bude to rychlejší.


Milešovka není v nízké oblačnosti skoro vidět /za vrcholkem břízy/, bude asi doopravdy pršet.


Koukám od počítače na tu mou hromadu dek. Jen ta nahoře je šitá z kupovaného materiálu, jinak můj patchwork a háčkované. Za chvíli toho bude komín....hihi. Ne, nemám chuť šít další, tu nedodělanou si nechám na podzim.


Dneska malý úklid, vaření oběda / vepřové plátky se žampiony, rýže / a odpoledne za maminkou. Dneska jen já, pan Há jde na chvíli do garáže...a my si podrbeme bez chlapské přítomnosti....

Hezký poslední pracovní den všem.
A pátek 13, je normální den....uvidíte, uvidíme.


...to bude na

 dlouhé lokte, ta moje léčba zlomených žeber. Vysadila jsem léky proti bolesti, no, zatím nic moc, ale žiju. Pořád spím v polosedě a nesmím ...