úterý 13. února 2018

.../23/

A  je tu další den našeho života.....
Včera bylo děsně, dneska trochu svítí slunce, je bez mraků a mrzne.

Včera.... To bílé na Střížovickém vrchu je sníh, za chvíli byl i u nás. Ale bylo to mokré a hned na zemi to tálo. Ale to sněžení bylo hezké.


A přesto, že bylo škaredo, měla jsem naplánované pochůzky. Byla jsem na biochemii vrátit půjčené kroniky oddělení....Hledala jsem nějaké fotografie, ale nanašla jsem nic, kromě mne na pár záběrech, hihihi. Ale to jsem nepotřebovala. A taky jsem si připomněla, že jsem ty kroniky psala já, jen necelých 5 let, potom jsem začala pracovat na toxikologii, kde jsem jí,kroniku, mimochodem, taky psala já....
Odtud na skok na toxikologii, pár slov... a pak jsem jela do města.
Cíl je na další fotce...látky, zipy, tkanici jsem nekoupila, příště. Jsem hlava děravá.
Z látky s kočkami jsem odpoledne ušila potah na anatomický polštář pro kolegyni Jiřinu. Látka se jí moc líbila, tak ho má, tedy, zítra bude mít.


Dneska jsem si poskládala bločky na postele, složím na hromádku řady a začnu šít lemování...


Moje malá večerní práce, nebo u sledování olympiády. A čtení, samozřejmě.
Momentálně čtu něco málo od nedávno zemřelé spisovatelky Ursuly K. LeGuinové /1929-2018/. Začala jsem prvním dílem  Čaroděj Zeměmoří. Docela pěkné, i napínavé, zase něco jiného.


A to je tak asi všechno, hihihi.
Pan Há šel po nákupu a projít se, já budu dopoledne šít a vařit oběd. Dneska teplý fazolový salát s volským okem.
Fazolový salát / dobrý teplý i studený /
Fazole namočím večer do studené vody, ráno sliji, propláchnu, dám novou vodu, kousek řasy a lehce osolím. Vařím v papiňáku.
Vařené sliji, přesypu do mísy, přidám sůl, pepř, jarní cibulky na kolečka, olej, nemusí být olivový, trochu octa, zamíchám, ochutnám,  podávám. 
Nejradši to mám z velikých fazolí, ale ty ne všude mají. Ty pak jím z cedníku jen tak, jak jsou dobré.

Dneska žádný tip na film, koukáme na olympošku...

Hezký den všem.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a brzy zase na viděnou...