...fórek na konec....

Olomoucká babička včera řekla psovi.... lehni....a lehly obě.....

💗

.../158/

Poslední den roku 2018....
Včera byl bláznivý den, až do oběda tu lilo jako z konve. A nejen tady. V Tisé taky, spláchlo to všechen sníh a jediný klad toho je, že naši už mají zase plnou studánku v domě....Hurá.
Večer byla obloha plná těžkých černých mraků, ale už nespadla ani kapka.

Dneska je to podobné. Ale probleskuje i modrá obloha. Na sídlišti je takové nedělní ticho, i když je vlastně všední den.

Pan Há dojde dopoledne pro kousek pečiva, včera jsem ho nikam v tom dešti nechtěla posílat a žili jsme " z podstaty", co dům dal. Měla jsem ještě kousek chleba v mrazáku. Obvykle ho tam nedávám, ale po návratu z domku jsem se nakazila od mojí maminky. Ta ho dává pravidelně, ale ona je odkázaná na nákupy moje , před tím vozil švagr....Takže má železnou zásobu.

Letos už na ves nejedeme, každý den volám mamince a má tam oba synovce. A mou sestru.

Navíc mám několik dní křeče v obou nohách, tak pojídám hořčík ve velkém a relaxuju. 

Jak řekl pan Há, měla bych taky chvíli myslet jen na sebe....

A doufám, že to brzy přejde......

Tak si čtu oblíbené blogy, sjíždím videa na YT, čtu si a začala jsem plést svetr pro Ondráška...

Ale to ukážu až příští rok, hihihi.😅

Taky přemýšlím nad příspěvky na svém blogu, jakou jim dám fazonku v novém roce. Změna je život.. Letos číslováno a nějaké jen s titulkem. V průměru jsem psala každý třetí den. To je dost, že.

A to je asi tak všechno.....

Chtěla bych poděkovat za vaše návštěvy u mne.

A:

Hodně spokojenosti, štěstí a hlavně zdraví, zdraví, zdraví v novém roce přeji všem....všem.

😀😁😂😃😄😅😆😈😎😜😝

.../157/

Některé věci dělám naposledy, v tomto roce....
Třeba peru, byla jsem na poště.
Ale jinak jsem se pěkně prošla, pokud bylo hezky.

Z pošty jsem se vydala na malou okružní cestu sídlištěm, fotila jsem pohled na hory Českého středohoří. Moje oblíbené Krušné hory s popraškem sněhu jsou více vpravo.

Pohled směrem do centra, kde je oblouk protékajícího Labe.

Za zády na mne na kopci jukala střecha Erbenovy vyhlídky.

Jak vysoko / výš/ než město je naše sídliště je vidět na této nepříliš povedené fotce. Nad centrem se vypíná vyhlídka Větruše. Spojená s centrem lanovkou. A ode mne to vypadá pěkně v ďolíku. Kdyby město nebylo ještě ve stínu, byl by od Větruše vlevo /cca 5 cm na fotce/ vidět hrad Střekov. Na mojí fotce jenom tmavší stín, pahrbek,  sorry.

A tady už jsem víc " v civilizaci"...

Kouřící komín je teplárna v Trmicích, která ohřívá skoro celé město....

A už se blížím k domovu, velká křižovatka nad nemocnicí a Krušné hory v nízké oblačnosti...

Teď už je nebe zatažené celé, já pobíhám po bytě a na chvíli jsem si sedla, abych sem dala jiné snímky než z okna....hihihi.

Hezký den všem.

.../156/

Využívám okamžiku, kdy šli mladí s dětmi ven a já si můžu sednout na chvíli k počítači.
Dostala jsem od synovcovy Marušky rukodělný svícen, tak jsem ho začala používat, je takový intimní....

To je synovec, Maruška a jejich dvouleťák Péťa..a hned pod nimi ten svícen u nás na stole....

A ještě něco málo hrajících si dětí, tuto delší návštěvu mladých jsem tolik nefotila, nějak nebyl čas.

Minikuchyňka, pobořený kolotoč od Lega a Ondra "studující" slovíčka v angličtině....

A kousek z mojí maminky...prababičky Toničky. Myslela jsem, že jsem sem nějaké fotky s ní dávala, ale to bylo asi na Instagramu.

Dneska jsou tu mladí poslední den, tak se pokusíme být víc v klidu a ještě se hodně "užít".

Naposledy v tomto roce.....Utekl ten rok 2018, to je tedy fakt.

Hezký den všem.

.../155/

A zase je tu úterý, den po Štědrém dni/večeru/.
Týden s dcerou a vnoučaty utekl tak rychle. V radosti i křiku a dohadování....hihihi. Protože máme jen jednu dceru, jsme s panem Há trochu na hlavu z toho sourozeneckého hašteření a rivality...Už v tomhle věku....No, prostě jedno dítě, žádné dítě.

Jedna fotka ze všedního dne. Kafe v plecháčku od https://lucieliving.blogspot.com a na upevnění nervů sušenky z Normy....hříbečky se slanou nožkou a čokoládovým kloboučkem.

Pan Há a Zb. jeli do Tisé pro prababičku Toničku, my s dcerou vaříme a děti rozdělaly další vánoční dárek. Tentokrát stavebnici od strejdy Tomáše, kolotoč, a slyším je až sem, jak se dohadují. Tedy, dohaduje se Ondrášek, malá občas nesouhlasně zakřičí.....

Ve městě je mokro, fouká silný vítr a a mraky uhánějí po obloze od Německa do vnitrozemí. Krušné hory jsou pocukrované sněhem.

Stromek stojí a cukroví je doplněné na talířích.

Všude všechno možné, potřebné i nepotřebné, nemám sílu ořezávat fotky....

Ty deky jsou tam, aby zakryly rotoped v rohu, pan Há ho zase chtěl dát do bytu / byl v garáži /, aby se denně projel. V malém bytě hodně "hobby" a v současnosti i lidiček. Ale jde to.

Tak jdu zase něco dělat. A přišla za mnou vnučka....tahá mě za ruku...."tam, tam"...tak jdu.

Hezký den všem.

...zima

v Tisé.....

O pár metrů nad mořem víc a je TO tu....

Hezký večer všem.

.../154/

Nemám čas, jako obvykle senioři nemají, hihihi.
Ne, máme tu dceru a vnoučata, tak prostě není....
Včera v parku s malou, dcera s vnoučkem jeli za prababičkou autobusem, zase jiné dobrodružství pro něj...

Šly jsme je kus cesty na zastávku doprovodit. Potom do parku za kačenkami, pro jablka a do Zásilkovny....

Dneska ráno v šest začalo sněžit.

A v deset takhle....

Pekly jsme pár kousků sladkého cukroví, vařily , praly prádlo, prostě život v malém bytě zaplněným lidmi a hlavně dvěma dětmi....

Jak vidno z obrázků, pohoda těžká......

Hezkou pohodu i vám všem.

💑😏

...už jsem psala, ale

Dva tátové...a hlas táty Michala....

Jen tak na okraj. Miluju detektivky od  J.D.Robb  s poručíkem Evou Dallasovou. Odehrávají se okolo roku 2056....a tady už je všechno jasné. Kdo s kým chce žít. Všechno má svá pravidla a snad to k tomu spěje už teď i u nás, v tomto čase..... Ahoj kluci a holky  Vaníčkovi.....

                                                           Hezký den všem.
                                                                   💙💚💛💜💓

.../153/

Víkend propršel, já ho prolenošila jen s drobnými pracemi a vařením.
Dneska je tu zima, na horách je sníh, ve městě skoro celý den pršelo.

Tady zrovna byla na horách chumelenice, u nás "dole" pršelo a dost foukalo.

Vánoční cukroví bez cukru pro pana Há hotovo. Dopoledne jsem udělala těsta, po obědě jsem pekla. Pan Há přicmrndával a točil mlýnkem na kokosové....

Zleva :jeden plech vanilkových rohlíčků, nad nimi makové koláčky s bezinkovým džemem / recept v Albert magazínu....novinka u nás /, vedle kokosové ze strojku, dále linecké podle Michala Dva tátové / musím potvrdit, 7 minut je tak akorát a i bez cukru je moc dobré, zapisuji do své kuchařky /, pak ještě jedna krabice kokosové a jedna půlkrabička perníčků úplně vpravo....hihihi.

Teď ještě něco sladkého k perníčkům, co už jsou ve špajzu v mezipatře...Ale to až příští týden s dcerou a dětmi...

Fotka opravdu momentka bez aranžování, uprostřed lékovka pana Há a na bílé krabičce inzulínové pero v pouzdře.

Dneska už jen Lynč v televizi, trocha čtení a spát.

Zítra jdu ke kadeřnici a pak na malý nákup....trochu se porozhlédnout.....

Hezký druhý adventní týden všem.

.../152/

Každý den si doma najdu chvíli na počítač.
Venku je chladno, ráno těžké mraky, přes poledne slunce, momentálně zase mraky a ve tři hodiny se bude muset svítit.

Kdyby z toho alespoň byla nějaká voda.....

Došila jsem lemování okolo krku, ještě dám bílou mašli do pasu....

Pan Há sleduje sport v TV, já si půjdu chvíli číst.

Hezký den všem.

.../151/

A jsem v okamžiku, kdy musím přemýšlet / trochu /, co je za den.
Venku je škaredo.

Nikam není vidět, je mlha a sychravo. Nikam se člověku nechce. My tedy nemusíme, jíst co máme. Vánoční stromeček už je na balkoně v mezipatře, já dopoledne stříhala a šila.

Simonce šaty, jen olemovat u krku. Ondra bude mít triko s dlouhým rukávem. Simonce na dlouhý rukáv nestačil půlmetr látky...

Zase mě začal zlobit stroj. Buď musím koupit nové pouzdro na člunek / podívám se na internetu /, nebo ho budu muset nechat prohlédnout a případně opravit.

Teď mám pauzu, pan Há mi ho znovu čistí a promaže ho. Pak uvidíme.

Takže chvíle klidu u svíčky a teď psaní blogu....

Pokvetou / začínají kvést / mi oba moje vánoční kaktusy. Pinďové maličcí. Jak jsem byla s maminkou u obvodního doktora v Libouchci, tak tam je mají..v čekárně. Dva obří převislé vánočníky plné květů a poupat...

Jdu.

Hezký den i víkend všem.