pondělí 16. října 2017

...zase

doma.
Ráno i celé dopoledne byla na vsi strašná mlha. pan Há chtěl domů, že nemá, co by dělal, když je venku mokro atd....Tak jsme se po obědě vydali do města, a ono se vyčasilo. Bylo mu to líto, ale ani nepípl...Mně se domů ještě nechtělo, myslela jsem až zítra, ale jeden musí ustoupit...a většinou jsem to já. Za nějaké dohadování mi to nestojí, zase udělám doma něco jiného, že.
Nechala jsem ho doma vybalovat tašky / snad poprvé v životě..../ a sama jsem si zajela do města. Potřebovala jsem škrob ve spreji na tužení podkafíček, nějaké drobnosti k šití kalhot pro Péťu a vyzvednout si objednané látky, které mi z teplického e-shopu přivezli do dceřinné prodejny v Ústí nad Labem.
http://www.patchworkobchod.cz
A hned jsem tam něco přikoupila.....Patchworkářky ví.....
Ale o tom až příště.

Poslední 4 dny bylo opravdu moc pěkně, byla jsem na houbách v lese. Ne jen v louce ve vsi.....Viděla jsem skalku, které jsme říkali Bukovina, kde jsme si jako děti hráli....
Podzim je hezké období, když je pěkné počasí, samozřejmě. Když počasí není, je fajn být v teple, s čajem, kávičkou, svíčkami a čtením...nebo nějakou ruční prací...

Ale ještě k houbařské procházce.




Nový mladý choroš, svou bělostí mě nalákal si ho vyfotit. Zářil do okolí jako lucerna v noci.




A hup z lesa ven.
Hned vedle je lyžařský vlek a malá sjezdovka, zrovna tam dva muži sekali trávu a parta kluků, školáků, sbírala popadané klacky.
Prostě příprava na zimu a sníh.




Kaplička vestavěná do plotu domu, už jsem o ní kdysi psala. To už jsem šla kus vsí a čekal mě kopec k nám na domek.



 Asi starodávný kanál od kanalizace, má uprostřed i kovový kroužek, ale z tohoto pohledu není moc vidět. Je uprostřed vsi hned vedle hlavní silnice na Petrovice. A kousek od něj odbočuji doleva z hlavní k našemu domku nebo k prababičce. Ta je ještě o 500 m dál.




Dneska ráno jsem byla na hřbitově, obec nechala postavit držák na kropicí konve, bývala tam jen jedna, teď jich je víc. Je taky opravená studna na zalévání. A taková byla dneska mlha.




Temný stín mojí základní školy.....




Tohle je pohled na rybník, cosi tam hlučně plácalo a cákalo, byl to kačer, co je na fotce jako  malý tmavý bod maličko pod středem vlevo od poloviny....hihihi.




Rosa na klasech trávy.




Asi václavky, ale ty nepoznám, tak nesbírám.




Houby už jsou špatně mezi spadaným listím vidět. Taky jsem dneska byla v louce naposledy.



Tak, to bylo dneska...a má prý tak špatně zase být o víkendu, nevím. Já mám lékařskou středu a pan Há čtvrtek. Tak uvidíme, co bude dál.

Hezký den všem.

sobota 14. října 2017

... tereziánské babí léto,

to jsem dneska slyšela prvně v životě. Jak je vidět, spoustu věcí neznáme...
To ale nebrání v tom, užít si hezké počasí. Dopoledne jsem byla na houbách, pak vaření, na odpoledne k mamince...a teď už jsem na domku. Pan Há je na zahradě, jen na chvíli, za chvíli se pomalu bude stmívat. Polovinu hub jsem usušila v sušičce,z poloviny bude smaženice a zítra je zapeču s těstovinami.
Hlídám oheň v krbovkách, večer bude chladno.
Zítra má svátek Tereza a pan Há má narozeniny....

Jdu na tu smaženici..... hezký večer všem.


čtvrtek 12. října 2017

..a už

je zase čtvrtek. Ten čas letí jako splašený.
V pondělí jsem se domluvila s dcerou, že jí zajedu ráno ve čtvrtek do Lidlu pro overálek pro S. Jeden už má, růžový, a pomalu ho začíná nosit, pěkně zavřené nožičky a ručičky , aby nebyla v kočárku zima...Chtěla ještě jeden, větší, já koupila dva, ten melírovaný černobílý se líbil mě...A má být krutá zima, tak ať je v teple...A jedny kalhoty pro O. Modré. To jsem netušila, že je o to skoro boj...Mami, prosím tě, jeď hned ráno....říkala dcera. Tak jo. Jenže moje lážo plážo chůze a...před Lidlem tak 200 lidí a uvnitř všichni hrrrr k oblečení. Nejsem frontová bojovnice, koukla jsem na velikosti a šup pryč.
Trochu mě naštval jakýsi pán, postarší, co nesl kulicha a nějaké kalhoty ke kase, děl:" ...to za komunistů to bylo lepší, tohle je tedy kvalita...hlavně že tu prodávaj samý americký jídlo...". Tak proč to kupoval a byl tam zavčasu, to nevím....??? No nic.
Zase jsem si musela říct...to je pravda, každý měl nárok na kulicha, byly ve dvou barvách, modrý a červený, ale  taky se na ně občas stála fronta...A hodně se šilo a pletlo, nejen pro ten pocit samovýroby, spíš, že nebylo...Ať nevykládá o kvalitě....A oblečení ? Taky můžeš nakupovat jinde a za jiné peníze. Ale tady je to za výhodnou cenu a barvy jsou pěkné, každé dítě je jiné....
A americké jídlo ? Asi pán nepostřehl, že nejen americké, hihihi, a kdo chce něco nového ochutnat, má šanci vyzkoušet. Ale osobně si myslím, že se styděl, že jde s davem, tak plkal....



Ráno to venku vypadalo pěkně, svítilo sluníčko, momentálně nejsou vidět kopce a honí se to sem tam.


Dneska budu dělat k obědu zapečený květák s brambory, podle Danielky.
Taky mám ještě zeleninu od Marušky a její maminky Růženky, tak přemýšlím, co "předvařím" na víkend. Pojedeme na domek zítra  dopoledne ???



A ještě něco ke čtení a sledování....
Dočetla jsem další volné pokračování knih od Kerstin Ekmanové, líbí se mi způsob jejího psaní, čtivé prostě...jen ještě ta Vlčí kůže není v elektronické podobě....


Tenhle film Bába z ledu jsem si pustila hned po tom, co jsem se dozvěděla, že je nominovaný na Oskara za cizojazyčný film. Je uvedený v kolonce komedie, romantický. Nepřišlo mi to. Ani jako komedie, možná hořká...A romantický už vůbec ne. Spousta smutných pohledů na rodinu, na rozmanitost ve vlastní rodině, to ano. Sem tam vtípek, tak jako v životě, víme, že život někdy tropí hlouposti. Američanům se nebude líbit konec, najednou, z ničeho nic, je konec...Zrovna, když si člověk říká, to se nám to pěkně komplikuje.To v usa nemají moc rádi, známe jejich happyendy.... I mě to zaskočilo, ale, diváku, jsi inteligentní, tak si domysli, hihihi. Ale jinak docela pěkný kino a výkony hlavních hrdinů  moc a moc obdivuju....
Koukněte....


Tak a je čas, postavit se ke strojům...tedy ke sporáku. Jdu....


Hezký den všem.

úterý 10. října 2017

..při čtení

oblíbených blogů, jsem u Lucie z Jizerek narazila na zmíňku o Humpolci, kde má její rodina chatu a kde byla na rodinné sešlosti.
I já mám na tento kraj hezké vzpomínky. Pochází odtud moje maminka. Z malé vsi Hněvkovice u Humpolce. Doslova za humny Humpolce, jen vyjít jednu dvě zatáčky a kopec. Spousta  pěkných lesů, borůvek, hub, koupání v rybníce, já ještě chodila s babičkou na nákup "ke Smutným" a pro chleba k pekaři...
Teď už tam nikoho skoro nemáme, sestřenice a bratranec se rozprchli do blízkého okolí...Naposledy jsem tam byla na pohřbu poslední maminčiny sestry Boženky. Bolestné a přesto sladké...mládí a dětství. Moje maminka odtud odešla v patnácti letech, spolu se dvěma staršími sestrami a rodinou jedné z nich. Sem, do Sudet, kde se osidlovalo.

Rybník v louce, rodný domek maminky, který už není v rodině....Obyčejné fotky obyčejné krajiny, ale tolik emocí v člověku probudí. Nakouknutí přes plot...dneska málo používaná cesta k chalupě....život vesnice se přesunul na druhou stranu vsi, tam je spousta nových domků, směrem na Jiřice.


Krásné vzpomínky.....Nás všech, přes různý věk.

A co je nového tady, v mém domově, kousek od mé rodné vsi Tisé...Mlha, mlha, spadané listí, poprchávání, prostě podzim.
Okolo domů se všude pracuje, na třech místech rozkopáno a na našem domě lešení. Život má svůj neměnný rytmus, čas utíká pořád a všem...


Tady pod žlutými stromy cosi kopou ????


Tady tucet mužů v oranžových vestách taky něco dělá...


A hromady hlíny ještě nezmizely, i když už nikdo na betonových krytech kanálu ??? nedělá...


Já den začala úklidem střihů, které byly sice v deskách, ale při včerejším stěhování knih jsem našla šanon s kapsami, který jsem hned začala plnit. Postavila jsem ho na "dočasné" místo vedle počítače...Uvidím, co ještě přerovnám a najdu, hihihi.


Připravila jsem si střih na kalhoty softšelky pro prasynovečka Péťu. Jen vystřihnu  a sestavím střih v jeho velikosti a můžu začít...A vyndám látky, náplety, gumu, brzdičku  potřebuju koupit, černé náplety taky....


Ven se mi tedy nechce, na nákup se dobrovolně hlásí pan Há, chce se projít, rozhýbat ta svá bolavá kolena...Ale nic tak důležitého nemáme zapotřebí, snad nějakou zeleninu. Já pojedu zítra na setkání důchodek..., cestou se zastavím v galanterii / nákup viz výše / a v DM drogérii / neklouzavou vložku do vany atd./. Už mám seznam.
Jdu pracovat, peru deky a jednu záclonu na uložení. Poslední pračka, snad.
Hektická doba po těch skoro pěti měsících na venkově. Pro domácí stroje.

Hezký, i když u nás hodně zamračený, den všem.😀



pondělí 9. října 2017

...připadám

si tak trochu jako rosnička..ta televizní, na počasí.
Ale někdy se mi nechce ani ven, protože se to pořád honí. To s kočárkem bych šla i v dešti.....
Včera v podvečer....


A dneska dopoledne....


Dneska by to bylo pěkné na cestu na domek, ale museli jsme vyřídit pár věcí, poštu / něco tu nechali..../, nákup a já lékaře...Když to takhle bude vypadat zítra, tak pojedeme. Ale ve středu musím být doma, máme důchodky...
Tyhle kalhotky jsem nešila, je to už velikost 74, dcera je tu nechala, abych si podle nich udělala střih na další šití...Já střih už mám, takže to sem vkládám jen pro sebe, abych to viděla, až se na to vrhnu...
Zatím jsem jen z polocapáčků, co jsme šily v létě, udělala tepláčky s ohrnovacím spodním lemem. Capáčky jsou ještě velikostně OK, ale nožička dole byla "nadoraz"...


Dneska je pěkně, konečně slyším, jak kdosi leze na lešení a možná pracuje..My lodžii nemáme, takže mám klid. Jen zavřu žaluzii, aby mi nikdo nečučel do ložnice. Jsou hned vedle.
Pan Há tedy jel na poštu, je rád, že se pak projde, obvykle zpět chodí pěšky přes celé sídliště a park, je to mírně s kopce, takže nohy mu jdou samy...Ne, to není ironie, jen konstatování, že mám doma "dědečka" nejen tedy ve vztahu k vnoučatům. Ale jsem ráda, že se pořád udržuje v kondici a myslí mu to, občas, mladě.
Jdu pověsit další prádlo, ještě tam mám záclony a bude postěhovací velké prádlo hotovo. Ještě jsem si vymyslela stěhování nějakých knih z knihovny v obýváku do nástavbové skříně v ložnici, co je skoro prázdná, v té bylo všechno po studiu dcery na obou vysokých školách, To jsme přebrali a hned je kus místa.
Jdu.
Hezký den všem.

neděle 8. října 2017

...cesta

mladých byla asi dobrá / kojení, přebalování /, nářky...kdy už tam budeme.... se nepočítají. Zavolala jsem to i prababičce, aby mohla v klidu spát.
Já jsem byla celý večer jako praštěná, i noc byla divočejší, co se vstávání týká. Zase jiná postel, i když moje....Když jsou tu mladí, jsou všichni v naší ložnici a my spíme v pokoji...Ale je to dobré rozhodnutí, v malém bytě ani jiná možnost není.
Dneska je po nočním dešti, na chvilku sice vykouklo sluníčko, ale než jsem vybalila foťák, bylo skoro pryč a momentálně po něm není ani památka...


Ale barvičky podzimu jsou z okna pěkné. Na jedné fotce je vidět lešení, začali nám opravovat v domě lodžie, ale moc jim to neodsýpá, pořád totiž prší....

Včera jsem chvíli háčkovala několik podkafíček ze zbytků bavlny, ale už pomalu končím, nová klubíčka nechci načínat. A taky to opakování pořád dokola...nejsem typ na deku ze čtverců, hihihi.


Měli jsme s panem Há to naše výročí....tak mám několik kytek. Od dcery, pana Há ....Jsou teprve teď v bytě vidět, kvůli dětem byly  "odstrčené" na druhou kolej...


Pokoušela jsem se umotat z listů pár růžiček, moc to nešlo, jsou letos nějak malé listy...Loni byly tedy podstatně větší. Tak jsem je nastrkala k zeleným větvičkám.No, nic moc, ty špejle...


Jinak nic, na jednu stranu je to dobře, na druhou se mi stýská...

Hezký podzimní den všem.